13.6.2022 6:42
Na začátku roku byla nálada pesimistická, ale s nadějí, že během roku se zlepší. Nyní běží druhý kvartál roku a situace je ještě horší a to včetně výhledu minimálně do konce roku.
Že hypoteční rodeo končí, to bylo jasné už loni na podzim. Inflace začala růst, Česká národní banka začala zvyšovat úrokové sazby. Na začátku letošního roku už bylo jasné, že letos na hypotéku dosáhnou jen ti, kteří mají dost vlastních prostředků, vysoké příjmy a jsou schopni platit poměrně vysoké úroky.
Navíc od 1. dubna platí nová regulace České národní banky, která nařizuje bankám dohlížet na schopnost klientů splácet hypotéku. Konkrétně jde o parametry LTI, DSTI a DTI. LTI je poměr mezi výší hypotéky a zástavní hodnoty nemovitosti, DSTI určuje, jakou část čistého měsíčního příjmu žadatel o úvěr vynakládá na splátky celkového dluhu a parametr DTI sleduje počet ročních čistých příjmů domácnosti nutných ke splacení všech jejích dluhů.
Na konci března zvedla Česká národní banka základní čtrnáctidenní Repo sazbu na pět procent a právě od ní se odvíjí sazby hypoték. Za oněch pět procent si půjčují banky, takže sazby hypoték jsou logicky vyšší. Počítejte zhruba se sazbou 5,5 až šest procent, ale ještě lze najít o něco výhodnější sazby, při dlouhé fixaci i pod pěti procenty.
Naše hypotéky a geopolitická situace
Ale to se zhruba čekalo už na začátku roku s pozitivnějším výhledem, kdy by sazby už na podzim mohly začít klesat. Tak alespoň vypadal vývoj inflace na začátku letošního roku. Jenže to bylo před koncem února, kdy inflační tlaky byly primárně externí z rostoucích cen energetických surovin a z dozvuků covidové pandemie. Jenže na konci února zaútočilo Rusko na Ukrajinu a všechno je jinak.
Ceny surovin rostou ještě mnohem výš a za březen Český statistický úřad zveřejnil údaje o 12,7procentní meziroční inflaci. Což je rekordní hodnota, výš byla inflace naposled v roce 1998. Inflace netrápí jen Česko, dramaticky roste všude po světě, ale třeba v rámci Evropské unie je ta česká hodně vysoká. Navíc konec je v nedohlednu, podle mnoha analytiků zdražování velkého množství komodit vlastně ještě ani nezačalo.
K hypotékám se aktuálně vyjádřil guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Podle něj sazby do konce roku klesat nebudou, naopak na dalším zasedání bankovní rady je ve hře další zvýšení Repo sazby. Pokud se tak stane, mohla by tato sazba vystoupat na 5,5 procenta, což by v praxi znamenalo minimálně šestiprocentní sazby hypoték, ale spíš budou sazby ještě vyšší. A to minimálně do konce letošního roku.
Klidně desetitisíce korun měsíčně navíc
Podle analytiků by už dále mezibankovní sazby růst neměly, mělo by to zásadní vliv na celou ekonomiku. A pokud se geopolitická situace nezhorší, měly by pomalu ustupovat i inflační tlaky. Pak by sazby mohly příští rok začít pomalu klesat, ale loňských dvouprocentních se asi dlouho a dlouho nedočkáme.
Co to znamená pro zákazníky? Ti, kteří řeší novou hypotéku, mají karty jasně rozdané. Bud splní podmínky s příjmem a mají dostatek vlastních prostředků, takže si hypotéku i při současné situaci mohou dovolit. Obvykle to budou zájemci o investiční nemovitosti, přeci jen, peníze ztrácí na hodnotě víc, než kolik jsou sazby hypotéky.
Problémy čekají ty klienty bank, kterým končí fixace. Což jsou letos i příští rok desetitisíce lidé a rodin. Ti buď mohou část nebo celou zbývající hypotéku doplatit, nebo se musí připravit, že jim měsíční náklady stoupnou o tisíce i desetitisíce korun. U průměrné třímilionové hypotéky může být rozdíl až 10 000 korun, což je opravdu obrovský rozdíl. A ti, kteří si půjčili mnohem víc, se musí připravit ještě na mnohem vyšší příplatky.