TVÁŘÍ V TVÁŘ - Boris Musil

Dalším hostem, který přijal naše pozvání byl Boris Musil z realitní kanceláře M&M reality. Jak se dostal k realitám?

PODCAST:

Další díly můžete sledovat ZDE.

Kompletní přepis rozhovoru pořadu Realiťák roku TVÁŘÍ V TVÁŘ s Borisem Musilem, který moderoval Pavel Tomek, výkonný ADOL Monitor:

Dobrý den, vítejte u dalšího dílu pořadu Tváří v tvář, tentokrát s Borisem Musilem. Zdravím Borisi. Dobrý den.

Dobrý den, Pavle.

V pořadu Tváří v tvář si zveme hosty z realitní branže, realitní makléře. Lidé, kteří se točí kolem soutěže Realiťák roku. Borisi, vy jste vyhrál v loňském roce Realiťák roku v Karlových Varech.

Za Karlovarský kraj.

Za Karlovarský kraj. Řekněte mi něco o Karlových Varech. Všichni je známe, je to hodně specifický kraj, je chudý, bohatý.

Ač se to nezdá, tak Karlovarský kraj je velmi chudý, velmi chudý, jsou tam vlastně nejnižší platy téměř v celé České republice, ale ceny jsou tam hodně vysoké.

Je to díky samozřejmě asi těm lázním a díky tomu cestovnímu ruchu.

Určitě, samozřejmě něco tam, něco tam je tady z toho, ale, jak bych to řekl, nejdražší samozřejmě logicky je centrální část Karlových Varů, kde se promítá právě ten cizinecký ruch, ale, upřímně řečeno, vzhledem k tomu, že ty ceny v tom centru jsou takhle vysoký, tak se samozřejmě ty ceny postupně promítají i do těch okrajových částí Karlových Varů.

Vy se pohybujete v širším okolí, jsou tam velké rozdíly mezi právě tím centrem Karlových Varů, a vím, že třeba ty okrajové části, že tam taky můžou být velké rozdíly už v cenách jako bytů a všeho.

Je to pravda, je tam velký rozdíl, nicméně postupně se to začíná a lehce dotahovat. Samozřejmě pořád tam, kde je nějaký rozdíl, ale když vezmu, já působím třeba na Karlovarsku, nejenom v Karlových Varech, ale na Karlovarsku a vlastně všechny ty ostatní města, který jsou v okolí, tak samozřejmě tam je to podstatně levnější.

Co se týká nějakého průmyslu, obchodu, čím se tam převážná většina lidí živí, jako chápu nějaké služby, klasické podnikání, ale je to hodně vázáno na ten cestovní ruch, právě který přináší ty Karlovy Vary, to znamená, poslední rok musí být hodně těžký.

Karlovy Vary je především lázeňské město, takže většina lidí tam dělá právě v tom, v tom turistickém byznyse, to znamená, ať už je to lázeňství, ať je to hotelnictví, ať je to gastronomie, a tohle to všechno vlastně de facto tím, že bylo teď zavřený, tak tady z toho důvodu nastal teda obrovský odliv klientů.

Je to vidět určitě ne jenom na klientech, je to vidět i na nemovitostech, to znamená na těch lázeňských, samozřejmě ví se, že Karlovy Vary jsou postaveny na ruské klientele a ruských nebo zahraničních vlastnících, tam si myslím, že se to taky asi muselo hrozně moc projevit.

Samozřejmě promítlo se to. Nemovitosti, které jsou v centru Karlových Varů, tak v tuto chvíli vlastně de facto na ně není kupní síla. S prominutím běžní Češi tyto nemovitosti vůbec nekupují, prostě na to nemají, když vezmu Karlovaráky, tak vůbec, tam je jediná šance, že by tam přijel třeba někdo z Prahy, tak pak ano, tam potom ty ceny pro ně jsou samozřejmě zajímavé, nebo případně právě ta ruská, případně teď nově vietnamská komunita.

Co bude dál. Myslíte, že se to všechno vrátí zase do nějakého rozumného stavu, protože se myslím, že i obzvlášť teď, co se děje ve vztahu k Rusku, já nevím, (???), všichni se tak bych řekl trošku jako bojí těch, těch peněz, jaké jsou zdroje, víc se prověřuje. Myslíte si, že to může mít vliv na tom, že by se třeba ruská klientela úplně de facto do budoucna stáhla z Karlových Varů?

To určitě ne. Ruská klientela v žádném případě se z Karlových Varů nestáhne, protože tam investovali poměrně hodně peněz, ať už do lázeňských domů, do hotelů, do restaurací, ale i třeba do běžných bytů, domů a tak dále, pořád tam budou Rusové, i když samozřejmě před nějakými, já nevím, 5, 8 lety nastal rapidní odliv, protože zjistili, že v Karlových Varech nic není, takže se právě začaly stahovat zpátky do Prahy a pak samozřejmě mimo republiku někam k moři, ale nicméně ve Varech pořád zůstanou, pořád ty investice nějaké tam jsou. Kde se to hodně promítne ten určitý odliv a ta současná situace je, že spousta těch nemovitostí, který v Karlových Varech jsou a jsou v majetku Rusů, tak myslím si, že bude mnohem hůř prodejná, protože ty ceny opravdu jsou tam hodně vysoký. A říkám, běžný Karlovarák to nekoupí, takže buďto to může koupit zase jenom Rus, anebo případně teda někdo z Prahy, kde ty ceny samozřejmě jsou trošku jinačí.

Že by se tam v tom viděl, že to prostě bude nějaký potenciál pro toho movitějšího většího klienta. Vy jste z Karlových Varů.

Ano.

Celý život v Karlových Varech.

Ano, jsem patriot.

Patriot. Jak se žije v Karlových Varech?

Krásně. Svým způsobem Karlovy Vary je, dá se říct menší město a svým způsobem na rozdíl třeba oproti Praze tam není takový, jak bych to řekl, stresový prostředí. Praha přece jenom je poměrně hektický město, tohle to v Karlových Varech prostě není, jo, takže to žití je tam mnohem jednodušší, mnohem příjemnější, člověk není vůbec ve stresu, pokud si ho sám uměle nevyvolává.

Což není zas takový problém. Přirovnal byste to k Českému Krumlovu. Já jsem kluk z vesnice, to znamená, u nás turista v životě nebyl, a když se tam objevil cizí člověk, tak do 10 minut o něm věděla celá vesnice, víte, jak to je, ty drby, jako kdo to je, kdo tam stál, stálo tam červené auto. Ale Karlovy Vary a Český Krumlov bych řekl za mě jsou takové nejznámější lokality, ať na ruskou klientelu nebo vůbec pro cestovatele, kteří přijíždí do České republiky na den, na dva. Nejste na ně alergický. Někteří lidé...

Na turisty?

... v těch lokalitách jsou už alergičtí na ty turisty, rachot, hluk.

Tak samozřejmě, pokud potřebujete někam jít a pletou se vám pod nohama, tak jasně, ale jinak ne. Samozřejmě celý město žije z turismu, takže to je pro nás v tuto chvíli to gró, aby se opět uvolnily všechny ty opatření, který momentálně jsou, aby se opět ti turisti vrátili, čekáme na ně jak na smilování, a nejenom já, ale spousta samozřejmě, spousta lidí v Karlových Varech.

No, v byznysu realitním jste nějaké 3, 4 roky, jestli se nepletu.

Ano, 4 roky.

Jak jste se vůbec k realitám dostal, co byl váš nějaký (???) byznys před tím, jestli to není tajné.

Není to tajný. Já vlastně de facto většinu svého života jsem prožil v obchodní společnosti, seděl jsem přímo v obchodním oddělení, měl jsem na starosti spoustu klientů po celém Karlovarském kraji. Měl jsem na starosti řidiče, měl jsem na starosti rozvozový auta a vozový park, já nevím, co všechno dalšího, takže to jednání s těma klientama vždycky bylo. Ale přiznám se, že vzhledem k tomu, že jsem tam strávil 17,5 roku, tak jsem se dostal do určité fáze nebo do určité situace, že už jsem začal za prvé trpět ponorkovou nemocí a prostě rozhodl jsem se, že to chce změnu, že už to chce změnou, že už je opravdu načase a začal jsem hledat. A tím, že Karlovarský kraj opravdu je velmi chudý kraj, tak těch pracovních míst, takových těch hodně zajímavých, je tam velmi málo, takže jsem hledal, hledal a dostal nabídku na realitního makléře. Nejdřív jsem si klepal na čelo, jestli se ten můj známý nezbláznil. No, a dopadlo to tak, že jsem šel na pohovor, no, a můj vedoucí mě původně nechtěl, nechtěl vzít, protože jsme se domlouvali, že začnu na vedlejší pracovní poměr, já se omlouvám, já si z něj pořád dělám srandu. A ve finále vlastně po roce, kdy jsem vlastně dopoledne byl právě v té obchodní společnosti a odpoledne jsem dělal reality, učil jsem se, vzdělával jsem se, zabíhal jsem nový postupy do své práce, tak vlastně de facto po tom roce, když už jsem začal padat na ústa, tak jsem se rozhodl, že to chce opět změnu a rozhodl jsem se a ukončil jsem pracovní poměr teda v obchodní společnosti a vrhl jsem se vysloveně jenom na reality.

Co bylo nejtěžší? Mám ten pocit, že v té firmě je člověk nějaké kolečku ve velkém soukolí, má přesně daná pravidla, nějakou strukturu, ví, kdo jsou podřízení, nadřízení, ví, co je jeho úkol, nebyl ten přechod na tu volnou nohu, kde vlastně si člověk jako může teoreticky dělat, co chce a na druhou stranu cítí, že jako nic neumí. V čem byly ty, co bylo to nejtěžší v tomhle tom přechodu z toho korporátu nebo z velké firmy najednou jako sám na sebe?

Já si myslím, že to nebylo, nebo aspoň pro mě to nebylo nějaký těžký. Samozřejmě bylo potřeba se naučit ty technické informace v rámci realit, naučit se nějaký postup, získat nějaké, nějaké dovednosti, ale pro mě to těžký nebylo, naopak, já jsem vlastně de facto konečně jsem si mohl začít dělat, co jsem chtěl, jakou jsem měl představu a vlastně de facto všechny svoje znalosti nejenom, že jsem teda použil, ale ještě rozšířil a vlastně tím jsem si vlastně vybudoval svoje jméno.

Vy jste od počátku pod M&M reality.

Ano.

To znamená, že možná právě to, že jste se pustil na volnou nohu úplně, otevřít si sám svoji realitní kancelář, tak možná právě ta větší síť, která má taky zaběhnutou nějakou strukturu, pravidla, školení, tak asi možná byla trochu příjemnější na ten přechod.

Určitě. M&M mi pomohli opravdu velmi v tom začátku, protože právě ten systém, kterej tam funguje, ať už školení, ať už ty technologie, který oni mají, tak opravdu mi velmi pomohlo, protože kdybych tohle to začínal sám z ničeho, tak samozřejmě bych vůbec netušil, co mám dělat.

Chápu, jak na to reagovalo okolí, třeba žena doma, 17 let jste v jedné firmě, neměl jste i vy strach trošku, ono to je na jednu stranu výzva jít najednou do něčeho nového. Na druhou stranu asi člověk znejistí.

Když jsem byl na tom prvním pohovoru, tak manželka mi říkala, no, v žádném případě nebudeš obcházet, tam máš dobrou výplatu, takže tam určitě prostě zůstaneš, takže jsem proto dělal, rok jsem dělal reality na vedlejšku, nicméně podařilo se mi nejenom sobě, ale i své manželce a svému okolí dokázat, že jsem schopný a že jsem schopný si vydělat nějaké peníze a tady z toho důvodu právě roce manželka už byla přesvědčena, takže jsem mohl skončit.

Už vám to dovolila. 3 roky, po 3 letech vítěz Realiťák roku pro Karlovarský kraj. Já vás sleduju na sociálních sítích, tvoříte obsah. Je to pro vás zábava nebo povinnost, myslím sociální sítě, sdílet to, co děláte, to, v čem pracujete, nebo je to taková ta profesní povinnost, protože člověk ví, že tím nabírá své klienty. Jak se k tomu stavíte dneska?

Já to řeknu takhle, svým způsobem měla by to být povinnost, ale já to dělám s radostí, protože mě prostě baví komunikovat s těma mýma fanouškama, mně se líbí, když mi ti lidi něco sdílí, když mi něco lajkujou, moc se mi líbí prostě, když jsou tam nějaký komentáře, reagují. Za prvý vidím, že se moje práce líbí. Za druhý vidím, že ty lidi to zajímá, a vzhledem k tomu, že ta síť těch fanoušků se neustále rozšiřuje, tak vidím, že to asi dělám dobře a že to prostě má nějaké výsledky.

Co se týká realit, máte své nějaké, nechci říct zaběhnuté postupy, ale ten způsob, jakým prodáváte nemovitosti, je to taková ta stará dobrá klasika, nafotím, dám na internet a čekám, já to říkám záměrně, protože to není pravda, vím, že děláte různé prohlídky, fotíte, takže jste spíš ten, že sledujete ty trendy a všechno si musíte vyzkoušet, anebo to trvá nějakou dobu, než na něco nového přejdete?

Já se snažím se pořád cpát do něčeho nového, protože pokud bych zůstal tam, kde jsem byl, když jsem začínal, tak samozřejmě neměl bych tolik zájemců, neměl bych tolik zakázek, neměl bych tolik fanoušků. Jde o to neustále přidávat něco nového. Těch informací a těch možností dneska je tolik a je hrozná škoda to nevyužít. Takže pokud to jde, tak to využiju.

Vaši klienti se rekrutují z řad podnikatelů, kteří jsou v nemovitostech, anebo je to spíš opravdu takovej ten (???), že si ti lidé předávají na vás kontakty, nebo musíte ještě dneska hodně jako aktivně vyhledávat ty příležitosti, protože po těch 3, 4 letech, pokud jste v té lokalitě, tak si myslím, že už se dá žít z těch kontaktů, z těch zakázek. Viděl jsem, že prodáváte desítky nemovitostí ročně. Odkaď vlastně přichází dneska největší zdroj té lepší klientely?

Od mých klientů. Přiznám se, vůbec je nevyhledávám, klienti si vyhledávají mě sami, vlastně de facto už rok jsem snad nemělo takzvaný studený telefonát, možná i dýl, nevím, ale v každém případě moje práce je moje vizitka. A samozřejmě, pokud něco dělám dobře, tak se tím logicky pochlubím, ne jako, podívejte, já jsem udělal tohle to, ale moje práce vypadá takto. A spousta lidí zase na to reaguje. A samozřejmě v ten daný okamžik dost často se mi ozývají lidi a potřebují pomoct, protože vidí, že moje práce je dobrá, že moje práce nějakým způsobem, díky mojí práci jsem schopný tu nemovitost nejenom prodat, ale prodat jí dobře, prodat jí rychle, prodat krásně. Přiznám se, že mám spoustu spokojených klientů, a to jak z řady prodávajících, tak řady kupujících. A logicky, jestliže mám spokojené klienty a ne nějaký naštvaný klienty, tak logicky si předávají tu informaci, pochlubí se a tak dále. Takže mám vlastně de facto, ano, je to doporučení, nebo mě lidi vidí právě prostřednictvím sociálních sítí, různých dalších inzertních webů a tak dále.

S čím vám lidi dneska nejvíc volají. Mám takový pocit, že když začala pandemie, všichni se obávali toho, jaký bude obrovský propad cen nemovitostí, několik lidí přijde o práci. A aspoň tady v Praze a od všech makléřů v republice slyšíme, že jenom za poslední rok všechny ceny nemovitostí rostou o desítky procent. S čím vám dneska lidi spíš volají, volají vám pro to - honem něco kup, protože chci investovat, bojím se inflace, anebo lidé volají - pojďme rychle to prodat, protože teď je ta nejlepší doba, jo, ten trh, trh ve Varech spíš o tom jako pojďme všichni rychle prodávat, anebo tam je taky jako nedostatek té nabídky.

Já se přiznám, že nějakých 90 % telefonátů, co mám, tak jsou klienti, kteří buďto potřebují něco prodat, anebo chtějí koupit mojí nemovitost, kterou mám v nabídce. Přibližně pouhá, pouhých 10 % mých telefonátů jsou lidi, kteří něco shání a potřebují něco sehnat. Já se přiznám, že já mám trošku problém a mám lehkou mezeru právě v poptávkách.

Práce s poptávkama.

Práce s poptávkama, je to pravda, přiznám se, že dost, dost to nestíhám, protože klienti, kteří potřebují prodávat, mě zaměstnávají mnohem víc. A já, přiznám se, to je můj takovej, jak se tomu říká, takový ten černej puntík, kdy vím, že bych se měl na to trošičku víc zaměřit, ale prostě, prostě není...

Není žádná energie.

Tak.

Zaznamenal jste v poslední době větší poptávku po těch nemovitostech, že se na nemovitosti hlásí jako větší množství těch zájemců?

Samozřejmě nemovitosti se prodávají teď velmi rychle, to je jedna věc, celkem běžně 24 hodin nebo 48 hodin, pokud je tam správně nastavená cena, pokud není správně nastavená cena, tak samozřejmě se to protáhne, trvá to dýl, ale nicméně i to množství těch zájemců, kteří volají na ty nemovitosti, teď jsem zrovna řešil o víkendu prodej jedné nemovitosti v rekreační oblasti kousek vedle Karlových Varů a po jednom dni jsem musel stáhnout veškerou inzerci, protože na neděli jsem měl domluvených 22 prohlídek. Takže, takže tady z toho důvodu prostě, jo, je zájem.

Myslíte si, že to bude trvat dlouho, že to je nějaký (???), který prostě donutil ty lidi právě tím, že se tam snaží ukládat ty peníze, to znamená, je to spíš, myslíte, nějaký vývoj jako logický v té lokalitě, protože to vidíme v celé republice, nebo to je to, že se lidé bojí toho, že nemovitosti půjdou ještě výš, že bude, že dojde, jak bych to řekl, prostě, že ta ekonomika, že je v tuto chvíli lepší mít peníze v nemovitostech radši, než je sušit někde na účtech a bojí se toho znehodnocení té měny, jestli máte nějaký názor na ten důvod, proč se to...

Co si budeme povídat. Momentální ceny, říkejme tomu nějaká realitní bublina, která je momentálně nafouknutá a myslím si, že to nebude dlouho trvat a splaskne, jakmile splaskne, tak s největší pravděpodobností dojde k nějakému určitému poklesu cen a tady z toho důvodu si myslím, že proto je spousta lidí, kteří se snaží využít tuhle tu dobu, pokud chtějí prodat, tak je ideální prodávat teď, jo, naopak zase je spousta lidí, kteří samozřejmě očekávají nějaké trošku problémy, třeba ohledně inflace, znehodnocení měny, takže tady z toho důvodu právě, než aby peníze ležely v bance, tak zase rozhodují právě a investují peníze, peníze do nemovitostí. Vzhledem k tomu, že momentálně jsou úrokové sazby u bank nastavený tak, jak jsou nastaveny, tak ten úvěr samozřejmě je velmi výhodný a ta investice do té nemovitosti je skvělé řešení, pokud člověk potřebuje nějakým způsobem ty své peníze zhodnotit.

No, ještě bych se možná zeptal na jednu věc na závěr, říkal jste, že se snažíte chytat ty nové trendy. Co vás čeká dál, bavili jsme se o práci s poptávkama, já chápu, že to není úplně jednodušší nebo jednoduché, ale je něco, kam byste se chtěl posunout v tý svý práci, v tom, co děláte, nebo to naopak je možná to, že cítíte, že budete muset polevit, abyste se mohl věnovat své manželce a rodině, nebo se vám podaří prostě ten balanc udržet?

Já se přiznám, já jsem, mám v horoskopu Berana, to znamená, jsem paličatej, zatvrzelej a cílevědomej. A vlastně mám ve svém právě horoskopu to, že musím, musím to udělat, takže tahle ta moje potřeba mě neustále tlačí někam dopředu a neustále mě nutí k tomu, abych něco dělal. Já si nedokážu představit, že bych seděl doma. Takže já pořád musím prostě něco, něco dělat. Manželka ví, že když nejsem zrovna zaměstnanej, tak to se mnou stejně není k vydržení.

Není k vydržení. A co týká toho byznysového pohledu, plánujete se pustit do něčeho nového, nevím, od vizualizací přes nějaký speciální nábor, nové stránky, co plánujete v tom dalším roce?

Já se přiznám, nemám to zatím nějak utříděný, samozřejmě nějaký nápady jsou, ale jako říci - tak a teď udělat tohle, to zatím nemám. Víte, mě vždycky ty jednotlivý body, jednotlivý ty úkoly, jednotlivý ty činnosti, který dělám, tak postupně přicházely tak nějak za sebou, a já to nechávám plynout, protože vlastně, ať už doma, ať už nemovitosti, ať už klienti, víceméně ono si to řekne samo.

A teď je také tolik té práce, že moc na tyhle ty věci není čas.

Práce je, práce je opravdu hodně, přiznám se, že vždycky ten diář na následující týden se zaplní velmi rychle. A že, přiznám se, že i třeba potom řešit prohlídky nebo nové náběry někdy je i problém, jo, ale nicméně vždycky to naplánuju tak, aby klienti byli spokojení.

Ještě úplně poslední otázka, jak relaxuje realitní makléř v Karlových Varech?

No, já těžko.

Jestli tam je nějaký sport, nějaké, nějaké kolo, nějaké procházky, nebo je to furt jenom práce, práce, práce.

Když se podíváte na mě, tak vidíte, že já se sportem nejsem kamarád, takže ne, sport určitě ne. Manželka by si přála více procházek. Já se přiznám, že mě ta práce baví, mě neskutečně baví a já relaxuju u toho, že sedím u počítače.

Upřímně není to asi nejlepší, ale, řekněme si, kdo to má, aby dělal tu práci, která ho baví.

Mě neskutečně baví. Já si užívám, já si užívám každé chvilky, kdy můžu pracovat. Ne, samozřejmě. Je potřeba se věnovat i rodině, mám krásnou vnučku, která začíná chodit, začíná vnímat a je to úžasný, třeba tyhle ty chvilky s ní trávit je skvělý, ale faktem je, není toho moc, těch možností.

Je mi to jasný. Já vám děkuju za návštěvu. Dneska byl mým hostem Boris Musil, realitní makléř z Karlovarského kraje a vítěz Realiťák roku, uplynulého roku. Takže, Borisi, děkuju za návštěvu.

Já moc děkuju za pozvání.

Ať se daří v realitách.

Děkuju.