TVÁŘÍ V TVÁŘ - Iztok Toplak

Dalším hostem, který přijal naše pozvání do pořadu Realiťák roku TVÁŘÍ V TVÁŘ, je Iztok Toplak z RE/ MAX G8.

Iztok se umístil na 3. místě v celorepublikovém hodnocení 3. ročníku projektu Realiťák roku a zároveň na 1. místě v kraji Praha.

PODCAST:

Další díly můžete sledovat ZDE.

Kompletní přepis rozhovoru pořadu Realiťák roku TVÁŘÍ V TVÁŘ s Iztokem Toplakem, který moderoval Petr Makovský, výkonný ředitel Reality.iDNES.cz:

Dobrý den, dámy a pánové, vítáme vás u sledování dalšího dílu pořadu Realiťák roku tváří v tvář. Společně se setkáváme a zkoušíme vyzpovídat nejlepší realitní makléře v rámci České republiky, jak současného ročníku projektu Realiťák roku, tak minulých. Odborníky z řad porotců projektu, případně partnerů a nezapomínám i na další osobnosti nejen realitního trhu v České republice. Dnes přijal mé pozvání z Iztok Toplak z realitní kanceláře RE/MAX G8 reality. Dobrý den, Iztoku.
Dobrý den.


Iztok obsadil v rámci loňského ročníku projektu Reáliťákr roku celkově třetí místo a zároveň byl vítěz nebo spoluvítěz v Praze. Iztoku, pocházíte ze Slovinska, jak jsem se vůbec dostal?
Obchodně, takže má obchodní cesta. Pak mi nabídli tady, že zůstaneme a vedeme firmu. A pak jsem tu firmu pustil a přešel do realit. To byla, řekněme, cesta, jak se dostat vůbec do Čecha a do realit.

Kdy to vlastně bylo?
Poprvé jsem byl v České republice v roce 1993, a to bylo jenom tak třídenní výlet obchodní a následně jsem tady už obchodoval v roce 95 a 99 jsem stále tedy Česká republice.

Takže v Čechách jste vlastně 22 let?
Papírově od 95, protože jsem mě statutár.

Jasně.
Pak už jsem měl povolení, vízum nebo povolení k pobytu a tenkrát ještě nebyla Evropské unie, takže jsme museli mít každý rok obnovovaný povolení. Od roku 99 jsem tady natrvalo. Bydlím tady a cestoval jsem jinam. Dřív jsem v roce 95 cestoval jenom občas nebo měsíčně jsem jezdil na kontroly firmy. Dělal jsem finanční kontroly.

A jak jste si zvyknul na bydlení a život v České republice?
Na začátku bylo to těžký a dneska už je to normální. Dneska už když jedeme do Slovinska, říkám proč není tam tak jako tady. A myslím, že kultura mezi Slovinskem a Českou republiku není rozdílná, takže se každý přizpůsobí. Pivo je všude, víno je všude.

A v rámci lidí vidíte nějaké rozdíly mezi lidmi Slovinci, Češi?
Možná jsou Češi větší pohodáři než Slovinci a Slovinci možná více pracují. Ale to jenom takový globální pohled. Ale, řekněme z českého pohledu bych řekl, že Slovinci jsou jaksi nějaký Bavorci. A ze slovinského pohledu Češi, tak to už teďka nevím.

Vidíte, já jsem si myslel, že to bude přesně naopak, protože Češi, že jsou pohodáři bych úplně neřekl, to bych si spíš myslel Slovincích. Přece jenom to moře tam.
Jo, a Slovinsko má jenom kousek moře, ale my to srovnávali. Řekněme, že ve Slovinsku, Slovinci byli v Jugoslávii vnímáni jak Němci s místem kultury myslím.

Jasně.
Pracovna, zábava. Takže, když zábava tak se baví, a když je práce tak je práce. Takže v Čechách je taky nějak přibližně. Ta kultura Rakouska nám zůstala v krvi, jak Čechům, tak Slovincům.

Takže víceméně máme ty oba národy k sobě relativně velmi blízko?
Ano, ano.

Říkáte nebo píšete, že mluvíte sedmi světovými jazyky nebo sedmi jazyky. Který, kterými to mě zajímá, první věc. A druhá věc, který je podle vás nejtěžší se naučit?
Takže 7 jazyků, ano. To je taková Jugoslávie byla taková multilingual. Takže jsem se naučil slovinsky jak základ. Srbština, chorvatština nebo v tehdejší době srbochorvatština nebo chorvatsko-srbština jsme říkali. To jsou další 2 jazyky dneska, které nejsou moc rozdílné, kromě toho že jedna používá jiný písmo. A pak češtinu jsem se naučil v Čechách. Slovensky jsem se naučil, protože jsem zodpovědný taky na Slovensku, ale jenom spíš poslouchám, takže nebo rozumím a Slováci mi rozumí, když mluvím česky. A Angličtinu jsem se naučil ve škole a pak praxe u firmy. A Němčinu se neučil, protože mám i příbuzné v Německu. Myslím, že to bude všechno.

A nejtěžší na naučení, který byl podle vás?
Netěžší byl první. Čeština je těžká obzvlášť na psaní gramaticky. Na naučení ne, protože je taky slovanský ale samozřejmě je komplikovaný pro nás Slovany, že máme velmi obdobnou gramatiku ale trošku jinou. Takže se naučit obdobný jazyk by musel podstatně studovat. Já jsem udělal chybu, že jsem nestudoval jazyky a tak. Takže to ještě takový cíl, co bych mohl ještě udělat.

Jak často ještě teďko jezdíte do Slovinska? Máte tam ještě nějaké příbuzenstvo, to máte určitě, ale...
Mám příbuzenstvo, ano mám tam ještě mámu, ještě bratra, mám ještě nějaký 25 bratranců a sestřenic. Takže jezdím tam jenom 2× do roka, jak je to možný.

A jaké je vaše rodinné zázemí tady v Čechách?
Mám výbornou manželku, partnerku a 2 dospělé děti. Takže už nebo poslední dcera bude dospělá letos.

Pojďme se dostat k tomu, co jste vlastně ještě před tím, než jste začal dělat realitního makléře. Říkal jste, že jste byl v Čechách, že jste tady dělal různé kontroly, jako statutár. Co to bylo za firmu?
Firma se zabývala obchodními informacemi a podstatné jsme byli vyhledávač produktů a služeb internetu.

V roce 95?
No, ne ono už, ano na internetu už jsem od roku nebo firma byla na internetu už od roku 95, ale on-line byla už od roku 1986. (???), když jsem já přestoupil do jiný firmy.

Přesně
. Takže od samého začátku jsme on-line a já jsem on-line už od roku 88, když tak řeknu a první řekneme obchod on-line jsme udělali v roce 93.

To je zajímavá varianta, jako tady možná některý vůbec netušili o tom, že nějakej onlinovej svět existuje. Internet byl v plenkách v České republice.
A když jsem já nastoupil v roce 1. ledna 99 jsem oficiálně nastoupil tady, jak statutár firmy nebo jednatel, tak v tu chvíli jsem si dal za cíl přechod z tiskové verze na on-line. Takže 99 jsme říkali, že máme základ našeho byznysu on-line.

Kdy jste se vlastně dostal k práci realitního makléře?
Až po krizi 2008, 2010. Takže, jak firma restrukturalizovala, tak v celé Evropě se to trošku změnilo, zvlášť reklamy a to jsme byly zaměřeny autoprůmysl, takže tam byl pokles prodeje velký, takže se restrukturalizoval, tak jsem zůstal bez práce, a tak se kolegyně mě zeptala, když nechceme dělat tady ty reality, tak jsem říkal, no, tak proč ne. Tak jsem zkusil a od té doby jsem realita. Moje kolegyně taky, já ji zdravím. A tak jsem se dostal, takže.

A začínal jste rovnou v RE/MAXU?
Ano, začínal jsem rovnou v RE/MAXU. V podstatě jsem měl kancelář 500 m od bydliště, takže to bylo ideální, že nebylo potřeba chodit do kanceláře nebo jezdit do kancelář.

Co se vám vůbec na té profesi nejvíc líbí?
Ono se mi líbí na každé profesi. Takže to není, že by nějaká profese byla lepší, ale na té profesi se mi líbí, že je práce s lidmi. A že řešíme problémy. V podstatě celý život řeším nějaké problémy všude a tady řešíme problémy i pozitivně problémy. Nemusí být jenom problém, jak negativní, ale vždycky nějakou situaci a chce ji změnit a chce novou situaci.

Ještě možná pojďme zpátky o trošičku. Čím se vlastně zabýváte ve volném čase? Máte nějaké koníčky mezi na dovolenou?
Tak, když se podívám na zpátky 5, 10 let tak těch koníčků je dost. Takže můj koníček je horolezectví nebo spíš trekking v horách. Byl jsem i průvodce v mládí v Alpách. Pak běh, kolik je možný. A dneska koníček je podstatně realitní analytika. Tzn. že počítám různé statistiky a vytvářím různé trendy a historicky data, co se stalo na trhu.

Jak si se vůbec k tomu dostal?
K analytice?

Že vás to baví. Vím, že to děláte strašně dlouho, že to děláte dobře.
Tak analytika je pro mě už od samého začátku. Já jsem už za studia tak jsem studoval počítače, takže můj první obchod byl vývoj softwaru pro Státní správu, takže jsem už programoval a tam podstatné práce s dráty, všechno s dráty. A pořád, když jsem byl statutár a vedl firmu. Když chcete dělat prodej, tak máte statistiku. Všechno je o statistice, celý obchod je o statistice. Víme i u vás jo, takže větší návštěvnost, větší úspěch. A zjistil jsem, že to chybí, že nejsou, v Čechách nejsou žádné. Tady statický úřad nemá údaje například, kolik je prodaných bytů v České republice. On vychází z nějakých tázáních, který nejsou reálné. Ano, má zase katastr. Katastr má dát asi surová, které je potřeba zpracovat a každý si interpretujete ty jiné data po svém, takže teď jsem do toho dal trošku své šťávy a doufám, že se to změní.

Myslím, že o cenách, statistikách se budeme bavit ještě několikrát. V rámci možná jiných rozhovorů. Když trávíte volný čas, kam jezdíte na dovolenou? Kde jste byl naposledy možná a kde?
Naposled jsem byl v Dubaji. A to byl prosinec 19 před koronavirovou krizí. A ne ve městě Dubaj ale v nějakým rezortu. A ještě předtím jsem byl, řekněme, nevím na různých ostrovech, karibských ostrovech atd.. Takže, když jezdíme s partnerkou na dovolenou tak je to v teplých jižních krajích. Ale jinak mám rád i hory, takže jezdím do hor. V létě jezdím a pak uděláme túry s dětma do Alp. A jinak, tedy s přáteli po České republice. Máme partu přátel se kterou se každý rok setkáváme Krumlov, Plzeň, Hradiště.

Krásné místa.
Všechny krásné místa.

Skloubení profesního a osobního života je v těch náročných profesí docela problematické, může být. Neříkám, že vždycky může být. Jak je to u vás?
No v realitním běžným to je ještě větší problém, protože všichni zájemci volají, když by obvykle měli mít volný čas, tzn. večer nebo víkendy. Prohlídky taky, protože pracovní lidi mají práce od 8-16, řekněme 8-17 a představa na prohlídku, a že budou skutečně prohlídky 17-19 nebo sobota a neděle. Takže takhle. Takže to si musím zorganizovat tak, že si nevezme volno, když si ho vezmeme a máme volno, a když jsme připravený, když už neodpovídám na telefon a pak musím reagovat s nějakým, řekněme, zpožděným dopoledne. Takže velmi těžký v realitách to skloubit, pořád jsem v práci.

A ještě navíc vím o vás, že jste v Dolní Břežanech, kde žijete i zastupitel. Jak jste se k tomu vlastně dostal?
No, to bych mohl navázat na ten stejný, moje odpověď je, že kde jsou reality tam jsou taky problémy, takže se k tomu přistupoval, že jsou problémy a zdejší starosta mi říká, když nechceme přistoupit na tu druhou stranu a ty problémy změnit. Takže v roce 2002 jsem přišel do Břežan a od roku 2006 jsem už tam zastupitel. Takže tam se dost změnilo, kteří znají Dolní Břežany takový, že ta změna je ohromná.

Můžu potvrdit. Dolní Břežany vyrostly za posledních několik let do kvality života jako velmi výrazně. Jezdím tam okolo a je to vidět, že je to tam vedou velmi dobře. A v čem vidíte svoje silné stránky, nejenom profesní, ale i osobní klidně?
Na to, že mám zkušenost z více států, více národu. Možná to, že nejsem Čech, tady to je moje výhoda tady na trhu. Na druhé straně to může být i nevýhoda. Ale ta výhoda. A vůbec vzdělaný, že studuji všechno a to pomůže. To je ten takový generální, že nemám nadhled nad situací.

A víte o nějaké oblasti, kde se potřebujete zlepšit?
To jsem předtím říkal čeština, ale ta bude nekonečná.

To je nekonečný proces s tím souhlasím.
A ono je to tak, že cokoliv studuju tak zjistím, že nevím nic pak, takže pokaždé novinky, co se dozvíte zjistíte, že 3 další nevíte.

Pojďme možná k realitnímu trhu, jak se změnil realitní trh za poslední rok třeba?
No za poslední rok nemám pocit, že se změnil. Změnil se jenom, že už těch 5, 6 let se urychluje. A rychle a rychle rostou ceny. A teďka v období pandemie ještě je to víc cítit, protože lidi nemají kam jinam investovat nebo velmi omezeně, tak si chtějí zajistit svoje prostředky to nemovitosti, do bydlení. A navíc taky úrokové sazby jsou velmi nízké, takže zkoušejí ještě použít poslední šanci. Myslí si, že je to poslední šance, kde si ji může koupit. A navíc myslím, že taky tam je velký vliv na trh, že je silná populace, která je teď ve věku, řekněme, 30-45, která obvykle nejvíc kupuje nemovitosti.

Jak jste se změnil vy za poslední rok?
Za poslední rok? Necestoval jsem. Přibral jsem pandemické kilogramy tak.

Mně se podařily ubrat, takže já jsem ta druhá část.
Jen za poslední rok jsem se změnil jenom tím, že jsem se zúčastnil Realiťák roku a že jsem překvapivě skoro vyhrál.

Doporučujete svým klientům v tuto chvíli prodat nebo koupit?
Moje rada e vždycky kupujte, kdy to potřebujete. Prodejte, když to nepotřebujete. Takže není nikde, když máte prostředky a nevíte, co s nimi tak kupte na investice, když nemáte prostředky a potřebuje bydlení kupte. Když nemovitost nepotřebujete, nechcete se zabývat pronájmem, tak ji prodejte a vložte prostředky jinam nebo splatíte úvěr ale není jednorázová, není jasná odpověď. Nemohu odpovědět jedním slovem ano nebo ne.

Člověk, aby se neustále posouval dál, tak se potřebuje vzdělávat. V téhle složité době možná to sebevzdělávání je ještě důležitější. Jak je to u vás?
Já se pořád sebevzdělávám a už kvůli tomu, že dostávám dotazy od zákazníků vám musím ověřit, jak to je a je to nekonečný. Protože vždycky, když někdo se mě na něco zeptá a neumím odpovědět, tak mám touhu zjistit ty informace někde jako opravdově.

Iztoku, díky moc váš čas. Přeji všechno dobré, všechno nejlepší, ať se vám daří i do budoucna. Držím vám palce, budeme vás sledovat. A dámy a pánové, děkujeme za sledování našeho oddílu Reáliťák roku tváří v tvář. Sledujte nás na Facebooku, YouTube kanále, případně podcastových aplikacích. A za 14 dní se těšíme znovu, tentokrát dalším hostem. Mějte hezky, na shledanou.
Na shledanou.