TVÁŘÍ V TVÁŘ - Vendula Dhouieb Sejkorová

Dalším hostem, který přijal naše pozvání byla Vendula Dhouieb Sejkorová. Jak Vendula tráví svůj volný čas? Jak a kde se seznámila se svým manželem? To vše se dozvíte v dnešním díle.

PODCAST:

Další díly můžete sledovat ZDE.

Kompletní přepis rozhovoru pořadu Realiťák roku TVÁŘÍ V TVÁŘ s Vendulou Dhouieb Sejkorovou, který moderoval Petr Makovský, výkonný ředitel Reality.iDNES.cz:

Dobrý den, dámy a pánové, vítáme vás u sledování dalšího dílu pořadu Realiťák roku tváří v tvář. Pravidelně se setkáváme a poznáváme ty nejlepší realitní makléře, ať již z předchozích ročníků, z ročníku aktuálního, odborníky z řad porotců a partnerů projektu či dalšími osobnostmi nejen z realitního trhu. Dnes moje pozvání přijala Vendula Dhouieb Sejkorová z realitní kanceláře Bez-starostí. Vendula je nejenom realitní makléřka, ale i lektorka, školitelka, mediátorka, a jak jsem říkal, i realitní makléřka. A v rámci projektu Realiťák roku 2020 obsadila krásné první místo ve Středočeském kraji. Přeji krásný den.

Den dobrý.

A vítám vás u nás ve studiu.

Děkuju za pozvání. 

Co jste vlastně dělala předtím, než jste se stala lektorkou? Protože teprve poté se z vás stala i realitní makléřka.

Přesně tak. Já jsem se nejdřív stala lektorkou, ale vycházelo to z toho, že jsem dřív působila v jedné velké bankovní společnosti působící na českém trhu. A prošla jsem si tam jak manažerskými pozicemi, tak ale i dlouhou praxí v oboru vzdělávání, kde jsem měla možnost stát se tím koučem a lektorem. A později jsem připravovala školení pro různé pozice v té bance.

A proč jste vlastně z České spořitelny odešla? 

Jak víte, že to byla Česká spořitelna? V roce 2012 v České spořitelně byl velká jakoby transformace. A jsem tam měla jednu vysněnou pozici, tu se mi nepodařilo získat. Byla mi nabídnuta jiná pozice a do té se mi zase moc nechtělo, tak jsem říkala, že jsem tam prožila krásných 12 let, takže jsem České spořitelně vlastně poděkovala, co ze mě vytvořila po profesní stránce, a říkala jsem si, že to zkusím někde jinde. Ale už se mi jakoby do korporací nechtělo a lákalo mě, lákal mě svět, zkusit si to sám na sebe, jaké to bude, takže jsem se pustila do toho, že jsem si založila první eseróčko a zkusila jsem vzdělávat na volné noze. Takže jsem nejdříve vzdělávala mimo obor realit, spíše to, co jsem měla zažité z té České spořitelny a to, co jsem mohla předávat dál nějaké komunikační dovednosti, znalosti. A posléze mě oslovila Realitní společnost České spořitelny a pro ni jsem dělala základní, základní vzdělávání.

Makléřů?

Ze začátku to bylo to, co jsem měla zažité z té spořitelny, nějaké ty standardy kvality, ty pravidla, co by ty makléři měli dodržovat, pokud se chtějí pod tu značku přidat. A postupně se k tomu nabalovaly ty reality, protože já musím říct, že makléři sami o sobě toho hodně umí a pokud pod tu značku šel zkušený makléř, tak od nich byly ty prvotní informace, které jsem já načerpala a vlastně makléři mě sami naučili tu makléřinu, ze které já jsem potom dokázala poskládat to první realitní školení, se kterým jsem šla do světa. 

To znamená, ten příběh je strašně zajímavý, to znamená nezačínala jste jako realitní makléřka, ale jako lektorka víceméně.

Ano.

A teprve poté jste přešla k tomu. 

No protože jsem začala prvně ty makléře jakoby vzdělávat, jenom první úplně školení bylo takové o tom, co by ten makléř měl znát a umět z nějakých těch všeobecných znalostí. A teď postupně, jak oni mě opravdu naučili ty věci sami o sobě, vyprávěli ty své příběhy, tak najednou jsem zjistila, říkám, to já mám těch dovedností a znalostí od nich tolik, že jsem schopna poskládat poskládat jakoby první obchodní školení. Takže jsem poskládala první obchodní školení, no a pak jsem se dostala do Domu realit, kde jsem prakticky tvořila kompletní vzdělávání pro pro celou tu síť. Kde jsem teda měla možnost pracovat s nováčkama, zkušenýma makléřema, s manažerama franšíz a zúročilo se i všechno to, co jsem se v té bance naučila. 

A teď jste realitní makléřka, lektorka, koučka i mediátorka, co vím. K tomu se možná dostaneme potom. Co vás vlastně na práci realitního makléře baví? 

Mě de facto baví ta různorodost, že se potkáváte se stále novými lidmi, posloucháte nové a nové životní příběhy a v rámci toho dokážete využít ty znalosti, co máte. Protože neříkám, že to mediátorství dneska dělám, ale využívám ty znalosti, když třeba se řeší konfliktnější prodeje nemovitostí. Myslím tím třeba vztahově v rodině, tak tam to uplatníte, že se snažíte tu rodinu, nechcete je vztahově napravit, ale aby třeba cílem, měla jsem jedny klienty, kteří řekli, že si ke stolu prostě nesednou, že budou jednat odděleně. A a tak postupnou tou komunikací jsme si k tomu stolu nakonec všichni sedli. 

Mluvila jste o rodině. Vím, že manžela máte Tunisana.

Ano.

Jak jste se seznámili?

Seznámili jsme se na Djerbje. 

To jenom, že jste se sebrala, odjela na Djerbu, tam jste ho potkala. 

Tak já jsem tam jela řešit nějakou svoji životní situaci a hlavně jsem říkala, pracuju a potřebuju se připravit na na státnice, napsat bakalářku, říkám, vezmu si to všechno s sebou, odjedu tam a. Takže jsem jela na týden na Djerbu a manžel se jel podívat na Djerbu, jestli by tam chtěl ten rok pracovat, takže říkám, že jsme se tam jeli poznat. 

Následně jste ho vzala s sebou do Prahy. Nebo do Kladna. 

Následně, následně jsme se domluvili tím způsobem, že se, že se sestěhujeme spolu do České republiky. A jsme tady spolu už 14 let. 

Jaké to pro něj bylo jako čeština, česká česká mentalita? Přece jenom ta Afrika nebo Tunisko jako takové je trošku vzdálené od české mentality.

Je vzdálené, ale jako země jsme si hodně podobné. Ono se to možná nezdá, ale dyž potom máte možnost proniknout jakoby do hloubky té země tak, tak jsme si podobní i co velikostí, když srovnáte velikost Tunisu s velikostí České republiky, tak prakticky na počet obyvatel jsme na tom téměř nastejno. Rozdíl je v těch hlavních městech, kde naše hlavní město má méně obyvatel než ten Tunis hlavní město. Ale bych řekla, že jsme si jako podobní a oni jsou teda hodně. Ještě mají to, co já jsem zažila, když jsem byla malá, že lidi drželi pohromadě, byla tam obrovská soudržnost mezi lidma, tak to tam u nich pořád je. 

Vídáte se i s rodinou v Tunisku? 

Jezdíme tam každý rok. Přece jenom děti tam mají babičku s dědečkem, takže snažíme se seč to jde, tak tak jezdit. 

Tak máte dvě děti. Jsou prázdniny, takže už je klid. A jaké to bylo? Protože vím, že byly, samozřejmě jsou malé, to znamená základní škola, to znamená střídavá, střídavá docházka. Doma doma byly pořád. To tohoto si myslím, že muselo být úplně strašné pro vás. 

Bylo to hodně náročné, máme vlastně prvňáčka, chodí do první třídy, takže ten. A sedmáka, takže druhý stupeň. Tak v tom říjnu, kdy je nechali doma, tak to musím říct, že pro ně bylo jedno z takových nejtěžších období, co se té výchovy týce, protože ten prvňáček ještě neuměl číst, neuměl psát a teď najednou měly tu distanční výuku a teď vy jste nevěděl, učíte ho dobře číst, jestli mu tam nedáváte nějaké špatné návyky, takže tohle období bylo hodně těžké. Pak se to naštěstí zlomilo, když je pustili, ty prvňáčky do školy, tak tam najednou byl vidět obrovskej obrovskej pokrok. No a teď, když je nechali doma zase na té distanční výuce v tom únoru, březnu, tak tak už to šlo. Ale musím říci, že když je pustili do školy, že jsem si teda jako oddechla, že jsem se mohla začít věnovat opět té práci, protože ač se to nezdá, tak ten minulý loňský rok, rok covidový byl pro mě jeden z těch nejlepších v těch realitách. Malý byl ve školce, tak že se to dalo krásně kombinovat, nebyly tam žádné povinnosti. A letos ten rok jsem uvízla prostě doma a zahrála jsem si na matku na plném úvazku. 

Vlastně obě děti se dostaly do školy tak někdy v půlce května, předpokládám. Oslavila jste to?

Děti byly nebo ten malý byl rád, ten třináctiletý, tomu se moc do té školy nechtělo, on si odvykl, no a já jsem to oslavila. Já jsem měla tejden dovolený. 

Když už náhodou máte volný čas. Jaké máte koníčky jako? 

Ráda hraju golf, takže pokud to situace umožní, tak jdu ráda si zahrát s mým tatínkem a s tím starším synem si dem rádi zahrát golf. A ten mladší zatím ještě po hřišti nechodí, ale taky už ujde pár jamek, takže když, když jde s námi, je to fajn, no a pokud ne, tak rádi vyrážíme na různé výlety do přírody, na vyhlídky, na hrady, to to mám moc ráda. 

Pracujete sedm dní v týdnu nebo si zkoušíte dělat i volno o víkendech? Protože samozřejmě práce realitního makléře je strašně náročná a s tím, co děláte ještě vy navíc, je toho strašně moc. Tak jenom mě zajímá, jestli tam taky ten nějaký vlastně ten volný čas máte? Nebo jak si to vlastně řídíte?

Já se snažím ty víkendy věnovat rodině, ale samozřejmě vím, že pokud ten klient nemá jinou možnost než jít o víkendu, tak upřednostňuju práci o sobotě a vždycky těm klientům říkám, že je fajn, když bychom se mohli sejít po ránu, než se ty mý děti jako rozkoukají a probuděj, anebo potom, když se třeba vrátíme z toho výletu navečer. Takže v těchhletěch jakoby časových úsecích mi to nevadí, protože ani klientům ani nám to nějakým způsobem den neblokuje. A nebo se to snažíme dělat tak, že si s klienty vyjednám, že pokud je to třeba dál, bže já nemám potíže jezdit po celém Středočeském kraji, takže pokud je to třeba dál od Kladna, tak se domluvím, že výjimečně přijedu s dětmi a že v rámci toho okolí jsme tam našli krásné historické místo. A že si potom uděláme výlet, takže když to ty klienti třeba vědí dopředu, tak je to pro všechny příjemné.

Říkáte, když si uděláte výlet. Tak jsem čekal, že budete třeba říkat, jedu třeba na Moravu něco prodávat nebo někam jinam. Mimo Středočeský kraj taky něco prodáváte?

Mimo Středočeský kraj, já jsem teď měla krásný, teda v tom, v tom půlroku, jak bylo zavřeno, tak jsem měla krásný pozemek za Českým Krumlovem, takže jsem si dělala výlet a bylo to úžasný, bže ten malej, jak byl na tý distanční výuce, tak jsme si udělali výlet spolu, když jsme tam jeli podepisovat smlouvy, tak jsem mu slíbila, že teď o prázdninách tam musíme jet a slíbila jsem mu ten zámek v tom Krumlově, že si prohlídneme, bže když jsme tam přijeli v té covidové době, tak to bylo jak město duchů a on byl hrozně překvapenej: jak to, že jsme v tom zámku sami, a jak to, že v tom historickém centru se procházíme jenom my dva sami? Takže, takže letos musím dodržet ten slib o prázdninách. Teďko nevím, jestli to zvládneme v tom červenci nebo v srpnu, tak tak musíme do toho Krumlova za toho plného provozu.

To vám nepřeju za plného provozu, to je hlava na hlavě.

Já to znám.

Je fakt, že jsem taky byl v Českým Krumlově, když tam nikdo nebyl, a strašně jsem se divil, že prostě jdu sám sám přes ty náměstí, přes na mostě nikdo nebyl, tak jsem se tam moh vyfotit, bylo to nádherný.

Ano.

Klidně bych si to zopakoval. Ale bylo to takové smutné potom i vidět. Vím, že jste vedena i na seznamu mediátorů. Jak často vás lidé využívají?

Já se tomu aktivně moc nevěnuju, takže vim, že asi dva klienti dostali na mě kontakt přímo jakoby ze soudu a měli jsme takové to první sezení. Ale ne vždy ty klienti do těch mediací jdou s tím, že to chtějí vyřešit dohodou. Je tam, je tam hodně moc znát, jestli je to soudně nařízená mediace a ty lidi mají jakoby prstem nařízeno, běžte se zkusit dohodnout.

Musej.

Musíte se dohodnout. Nebo jestli jsou to ty dobrovolné mediace, kde ty lidi potřebují najít nějaké řešení a tu tu dohodu hledají, takže já se tomu moc nevěnuju, takže ani to nepropaguji a moc využívaná nejsem. 

Vím, že školíte pro různé pro společnosti spoustu, spoustu znalostí, skills. Co vás nejvíc baví školit?

Mně nejvíc baví školit nováčky, protože se jim můžu maximálně otevřít a ukázat jim, jak to dělat v praxi, protože já si myslím, že knížky a odborné publikace, těch je dost, že se to dá plno věcí jakoby načíst, ale pak je důležité, že vám někdo ukáže, jak to v té praxi můžete udělat. A já nemám potíže těm lidem i říct nějaké věci, které si třeba někteří makléři nechávají pro sebe. A ono faktem je, že pojďme si vytvořit tu nejlepší konkurenci, pojďme ukázat to nejlepší ze sebe. A když to ty lidi zvládnou, tak ten realitní trh bude krásný. A ne všichni stejně v tom oboru zůstanou, takže nemám potíž se těm lidem otevřít a ukázat jim do detailů, co a jak dělám, kde jsou třeba nějaké fígle a. A mojím cílem je, aby ten nováček prostě odešel z toho kurzu a byl schopný si říct, jsem schopná teď tu práci udělat od A až po Z. Maximálně si třeba zavolá o nějakou nějakou radu v nějakém kroku, ale já jsem vždycky to dělala tak, že po tom kurzu by ten člověk měl odejít a měl tu práci umět. Takže když jsem třeba školila pro jiné společnosti, tak i ten nováček si procházel nějakým vývojem, že se něco dověděl, pak si to měl vyzkoušet, pak jsme se o tom pobavili, dostal další téma, takže tohle mně vyhovuje jakoby nejvíc - kombinovat to s nějakým zkoušením si v té praxi. Bže tam ten člověk pozná, jestli to, co, to, co se učíme společně, jestli to má nějakou hlavu a patu, nebo jestli jsou to jenom nějaké lektorské výmysly, což pro mě je radši, když to má hlavu a patu.

Možná se zeptám, jak se vlastně školí lektor? Jak se vy školíte, abyste byla ještě lepší, případně i sebevzděláváte?

Já se snažím chodit na různá, na na různé workshopy, chodím na ty nejlepší makléře, ze kterých samozřejmě čerpám další zkušenosti, protože já si troufnu říct, že ne všechno já dělám dobře. Jsou věci, které u mě nejsou úplně ideální, ale zas to těm nováčkům můžu ukázat, že řeknu, tenhle kolega to má perfektně zpracovaný a tam se podívejte, tam si tu inspiraci vezměte, takže já chodím i jakoby na různé workshopy, na různá setkání, no a čerpám od kolegů a pak možná oni to sami nevědí, že pak jsou účastníky mých školení, že jim dávám za příklad. No a samozřejmě různé podpůrné aplikace, dám příklad třeba jsou, když chcete udělat odhad tržní ceny nemovitosti, tak můžete využít až čtyři různé aplikace k tomu, jak si udělat odhad tržní ceny nemovitosti. Tak já ukážu makléřům všechny, ať si pak vyberou tu, se kterou se jim nejlíp bude pracovat. Bže si říkám, já nejsem od žádný aplikace placena, což bych ani nechtěla, ale vždycky těm lidem ukážu jakoby ty ty možnosti, kudy a jakou cestou se můžou můžou vydat. 

Já bych jim třeba doporučil Partnera Realiťáka roku. Máme tam cen cenové mapy, máme tam Adol. Na Reality iDNES můžete taky si udělat udělat udělat udělat krásný výběr toho, co vlastně prodáváte. Takže já bych jim uměl doporučit, ale samozřejmě neznám všechny čtyři, to znamená, nebudu se, nebudu se do toho plést. 

Ale ty tam jsou, ty tam jsou taky, tydle učim taky.

Jak se z vašeho pohledu změnil realitní trh za poslední rok, rok a půl? 

Z mého pohledu, pokud to vezmu po stránce nemovitostí, tak se změnil hodně, dalo by se říci, že lze prodat téměř cokoliv teď na tom realitním trhu. A samozřejmě větší poptávka je po zahradách, po domech, po chalupách tam, kde ty lidé mohou trávit ten volný čas. A paradoxem ceny nemovitostí, kterým my říkáme, i klienti už jim říkají ruiny, to znamená opravdu zbořit dům a postavit na něm nový, tak paradoxně i tady se ty ceny vyšplhaly hodně nahoru a je po tom velká poptávka. Takže z hlediska těch nemovitostí se to změnilo tímto způsobem. No a z hlediska profesního já vnímám, že přibývá stále více a více kvalitních makléřů. Je to i díky té práci, kterou odvádíte i vy, protože je tady nějaká soutěž, ty makléři přece jenom musí prokázat nějakou odbornost, což mně se na tom moc líbí, tudíž se hecujou navzájem mezi sebou a přece jenom už byl čtvrtej ročník, běží pátej. A ta ta náročnost jakoby roste, protože dalo by se říct, já jsem loni tomu, myslela jsem si, že je to brnkačka. Ale já jsem tomu nakonec věnovala docela dost času, abych ty ty odborné úkoly, abych prošla. Samozřejmě mi tam vznikly věci, které si člověk říká, to bych měl jako dostudovat, tady bych, tady mám ty ty skulinky, ty mezery, takže si myslím, že i díky díky té soutěži a díky těm všem workshopům, kde ty kvalitní makléři ukazujou tu práci, jak se dělá, takže si myslím, že ten trh se postupně krásně zkvalitňuje a ty klienti budou mít možnost opravdu oslovit odborníka v daném oboru a prodat tu nemovitost kvalitně, za dobrou cenu a být u toho spokojení. 

A jak se změnila Vendula Dhouieb Sejkorová za poslední rok?

Jak se změnila Vendula? No to je dobrá otázka. Vendula předtím byla akční makléřka, myslela si, jak tu soutěž fakt jako marketingově využije. A ten poslední půlrok si Vendula vyzkoušela, co to je být matkou na plném úvazku a fakt jsem se těšila, že se ty děti vrátí do škol, tak doufám že to teď všechno doženu. 

Co byste doporučila svým klientům? Prodat, koupit, pronajmout? 

To hodně záleží na jejich vlastních potřebách. Já většinou se těm lidem věnuju, co opravdu potřebují. Já jsem krásnej příklad, kdy kolega z Liberce, a to zrovna bylo na realitním golfu, než jsme šli na turnaj, tak kolega hledal makléře z Kladna, že potřebuje prodat byt své klientky. No a nakonec byt jsme ani neprodali. Měl jít do nájmu, ani jsme ho nepronajali. A nakonec to skončilo tak že. Ale tam se asi projevily ty koučovací a mediátorské dovednosti, protože klientka tam měla velmi problémové nájemníky, takže mým prvním úkolem bylo dostat ty problémové nájemníky normální vlídnou cestou, aby sami pochopili, že tudy cesta nepovede a ať ten nájem raději ukončí a odejdou. Takže to se nám nějakým způsobem podařilo. Takže nejdřív se tam ukončil problematický nájemní vztah. Pak jsme přemýšleli, že se ten byt prodá. No a nakonec je po rekonstrukci koupelny a klientka je tam zpátky nastěhovaná a je velmi velmi spokojená, ale bez té práce o těch potřebách té klientky, která by stejně ten byt prodala, ona by ho prodávala jenom kvůli těm problematickým nájemníkům, přesto ho vnitřně vlastně prodat nechtěla, takže pro mě ty klienti jsou důležitý jako jako lidé. Takže ne vždy ten obchod musí dopadnout prodejem. A pro mě ta práce byla jiná, byla pomoci od těch problémových nájemníků a jsem ráda, že klientka je dneska spokojená v tom bytě. A já jako odměnu jsem dostala kontakt na jiné klienty. Takže nemusím obětovat byznys pro to, aby teďkon jsem měla krátkodobý úspěch, ale podstatné je, ten klient, aby si vyřešil svoji bytovou potřebu, aby vy v prvopočátku nemusíte vědět přesně, co to je za to bytovou potřebu, ale ta odměna vám přijde přijde posléze v prodeji jiné nemovitosti. 

Vendulo, moc děkuji za váš čas. Popřeju vám všechno nejlepší a všechno dobré do budoucnosti jak v osobním, tak v pracovním životě.

Děkuji.

A věřím, že se brzy uvidíme. 

Já taky. Moc děkuju za pozvání ještě jednou, bylo to velmi příjemné. 

Vendula Dhouieb Sejkorová z realitní kanceláře Bez-starostí byla naším dalším hostem pořadu Realiťák roku tváří v tvář. Prosím, sledujte nás na realitním webu Realiťák roku.cz, na Facebooku, YouTube kanále, Instagramu, případně v podcastových aplikacích. Mějte se krásně a krásný den. Na shledanou. 

Na shledanou.